Máme tu bez nadsázky jednu z nejzajímavějších deathmetalových kapel poslední doby. Jednou ze záruk je například bubeník Jason Roe, který začínal s BETWEEN THE BURIED AND ME. Předpokládám, že už teď je jasné, že jde o trochu složitější a techničtější kompozice, ve kterých příliš nepočítejte s jednoduchými riffovačkami. Naopak. Kytarista Andrew Hawkins se celkem vyžívá v nervózních vybrnkávačkách a basák Scott Addison skvěle tmelí bicí a kytaru a ještě velmi často přikládá vlastní linky, rozvíjející hlavní motivy.

Najdete tu odkazy na GORGUTS, GIGAN i DEATHSPELL OMEGA. Od nervózních kytarových mlh, které v téměř devítiminutové skladbě „Aqueous“ otevírají celou kompozici, se dostáváte až někam do sludgemetalových neutěšených ploch. Ačkoliv je cítit, jaké kapely mají BARING TEETH rádi, nejde tu v žádném případě o opisování. Naopak. Tahle trojka z Dallasu si vytvořila vlastní rukopis, kterého se poměrně striktně drží. Svoji hudbou rádi znervózňují, mají zde skvělé pasáže, kdy rytmika tančí technický kvapík a kytara drápe disharmonické sólo, případně se rozplývají až v ambientních mlhách.

Za celkem logický považuji jejich přechod od Willowtip Records k o dost alternativnějšímu labelu Translation Loss Records, kde jim společnost dělají spolky jako A STORM OF LIGHT nebo MOUTH OF THE ARCHITECT. BARING TEETH prostě jsou divná deathmetalová kapela. Kořeny jsou jasné, ale výsledek je značně neortodoxní a asi ani nemůžu říci experimentální. Nejde o žádné náhodné pokusy. Texasané moc dobře vědí, co dělají a ve své tvorbě mají celkem pevnou ruku. Jen to rozhodně není pro každého.